Archív pro Únor, 2014
Jak mne Ennio Morricone odstřelil
Je to už zase nějaký ten den na zpět, kdy jsem se byl kulturně zase trochu obohatit. Kulturních akcí jsem v poslední době nezažil tolik, kolik bych si přál a tak se musím spokojit i s tím málem. Pokud bych ale použil slovo málo a Morricone v jedné větě, musel bych se považovat za naprostýho kulturního barbara (právě se tak ale stalo, takže barbaři na scénu). Koncert, kterej se konal 9.2 večer v pražské O2 aréně sice nebyl ouplně bez chybičky, a svá hluchá místa měl taky, ale jinak jsem byl odstřelen do sedadla tak tvrdě, že jsem místama nestačil ani dejchat – a pár skladeb mi zvedlo i onu pověstnou slepičí kůži, což se mi už delší dobu nestalo (husy již nejsou v módě). Nikdy nehýřím přehnanými superlativy neb nic není dokonalý a člověk by danou věc měl milovat právě i s těma nedostatkama, ale jeden superlativ snad jen přeci – grandiózní!