Mozek, který pil kolu s džusem.

Netřeba připomínat, že dnes už je každý tak nějak zvyklý na nic neříkající příspěvky. ( o to víc, pokud zavítáte na tyto stránky) Co tím chtěl tedy autor říci? Troufám si tvrdit, že nic zásadního, zkrátka se jen snažil bejt zajímavej. Nemůžu za něj mluvit celkově, protože si odjel někam na dovolenou ale od tý doby, co si nás pár naklonoval, jsme se s jeho stylem života už tak nějak „spojily“. Já jsem tedy dvojka, těší mě!

Jak napsal Kilgore Trout, na této planětě, kterou nazýváme země, jsme jen všichni naprogramovanými stroji. Stroji, které stvořitel vesmíru pozoruje a z dálky se jen tak pochechtává. Jeden stroj je naprogramován na práci, druhý umí jen chodit atd. Nejhorší z nich jsou asi ti, kteří dostali mozek. Mozek to teda není kdovíjak geniální, ve svém úsudku má občas problém přeprat trubku od topení, i tak je to ale jistý bonus, kterým si chtěl stvořitel světa zase trochu ten život zpestřit. A když jste vlastníkem alespoň toho z těch miniaturních mozečků, kterými vás stvořitel vesmíru obdaroval, tu a tam k vám promluví. Asi podobně, jako to popsal Kilgore:

*

*

„Jste obklopen milujícími stroji, nenávistnými stroji, chamtivými stroji, nesobeckými stroji, statečnými stroji,

zbabělými stroji, pravdomluvnými stroji, prolhanými stroji, legračními stroji, vážnými stroji.

Jejich jediným účelem je všemožně vás provokovat, abych já, Stvořitel vesmíru, mohl sledovat

vaše reakce. Nemají o nic více citu nebo rozumu než staré pendlovky.

Stvořitel Vesmíru by se vám teď rád omluvil nejen za všechnu tu vrtošivou, obtížnou společnost, kterou vás po dobu

této zkoušky obklopoval, ale též za zaneřáděné a smrduté prostředí planety samotné.

Stvořitel naprogramoval roboty, aby ji po miliony let prznili a učinili z ní ten jedovatý plesnivý kus sýra, jenž jste našel při svém příchodu.

Postaral se také, aby byla zoufale přecpána, a to tak, že  roboty naprogramoval,

aby se bez ohledu na své životní podmínky horoucně domáhali pohlavního styku a nade všecko ostatní zbožňovali děti.“

*

*

Jediný, na co tedy Stvořitel vesmíru zapomněl bylo to, že po jedné zkoušce přichází další a po ní další a další až do té doby, než si nějakou tu škatulku strojů vyberete a zapojíte se dané jednotky. A pak je celkem jedno jestli se specializujete na mazání másla na chleba, nebo šroubování víček z lahví. I tak vás ale, jako myslícímu stroji, zastaví jedna myšlenka: „Jak budou reagovat ostatní? Ovlivní je to nějak? Budou s tím souhlasit? Nezasáhnu do jejich náplně práce?“  Nakonec, naše planeta je tak přeplněná, že ať už uděláte jakékoliv rozhodnutí, po většinu času se to dotkne i těch druhých. Teď jde o to, jak moc lhostejný a sobecký stroj chcete bejt, a nebo jestli radši budete mít vyšší výrobní číslo. Tak či tak, stvořitel vesmíru se nasměje ještě dostatečně…

Ale zaměřme se radši na problémy dnešních mladých strojů. Nová generace pochází již z nových a technicky daleko vymazlenějších linek a proto to tak někdy dopadá. Takže nám postačí, když to zakončíme  problémy s pubertou a sexem, jistě je to poučné a mé muskulární EGO už si masíruje hruď, jakou jsem zase zavedl recesi :D

Tááákže, můžeme si i v dnešní době říci: “ Are We Gettin‘ Enough?“ ;)

httpv://www.youtube.com/watch?v=V_f4gHDAWEc



Komentáře jsou uzavřeny.